Číselný identifikátor je tvořen dvěma částmi - předčíslím a vlastním číslem bodu. Předčíslí může mít maximální délku 11 číslic, vlastní číslo bodu má maximálně 4 číslice. Úplné číslo bodu tedy může být tvořeno maximálně 15 číslicemi. Při práci v katastru nemovitostí se předčíslí využívá tak, že prvních 6 číslic označuje katastrální území (FSÚ), a následujících 5 číslic označuje číslo záznamu podrobného měření změn (ZPMZ).

Při práci s úplnými čísly bodů máte možnost v dialogovém okně Soubor->Nastavení->Vstup/Výstup volit způsob zobrazování čísla bodu. Máte možnost nechat v seznamech zobrazovat číslo bodu spojené dohromady nebo s odděleným předčíslím a číslem, můžete nechat číslo rozdělit pomocí pomlček na logické skupiny (číslo katastrálního území, číslo ZPMZ, číslo bodu). Dále máte možnost nastavit zobrazování tak, že body, které mají stejné číslo katastrálního území, jaké je nastavené v redukcích, případně i číslo ZPMZ, budou zobrazeny se zkráceným číslem bodu, tedy s vynecháním části společné s přednastaveným předčíslím.

Pokud zadaný identifikátor nesplňuje požadavky na číselný identifikátor (obsahuje písmena nebo jiné nečíselné znaky), bude chápán jako alfanumerický identifikátor.

Číselný identifikátor má přednost před alfanumerickým, takže každý identifikátor, který lze interpretovat jako 15místné číslo bodu, je implicitně chápán jako číselný.

Přejete-li si, aby byl bez ohledu na podobu akceptován jako alfanumerický, musí být uveden znakem ' (apostrof) nebo uzavřen v uvozovkách. Tyto znaky nebudou součástí identifikátoru, při vstupu budou vynechány.

	Poznámka
	Ve zvláštních případech (např. pokud si přejete ukládat číselné identifikátory jako alfanumerické, např. kvůli zachování počátečních nul), můžete systém přepnout do režimu, v němž budou všechny identifikátory vždy považovány za alfanumerické. Tuto možnost můžete zapnout v nastavení programu (Soubor->Nastavení->Vstup/Výstup).

Souřadnice bodu ve zvolené souřadnicové soustavě. Vyplnění souřadnic u bodu je nepovinné. Bod může mít např. jenom souřadnici Z, bez určení polohy.

Při práci v katastru nemovitostí lze v seznamech s dvojími souřadnicemi uložit číslo katastrálního území a číslo ZPMZ, které se vztahuje k dodatečnému určení souřadnic polohy podrobných bodů. Tyto údaje se využívají v případě, že jsou stávajícím podrobným bodům doplňovány souřadnice polohy. Pomocí těchto dvou údajů lze do ISKN uložit informaci o dodatečném měření, aniž by byla informace o původním zaměření bodu přepsána.

Sloupečky s těmito údaji lze v seznamech zobrazit nebo skrýt. Jsou-li údaje vyplněny, budou uloženy do databáze bodů a vyexportovány při exportu výměnného formátu.

Další čtyři doplňující číselné údaje, které lze použít např. pro hloubku uložení inženýrských sítí, pro druhý pár souřadnic bodu, atd. Tyto údaje lze libovolně pojmenovat a definovat, jak mají být zobrazeny (počet znaků, počet desetinných míst). Údaje lze použít při označování bodů a lze je měnit hromadnou změnou. Tyto údaje se využívají pro uložení druhé sady souřadnic př práci s dvojími souřadnicemi.

Doplňující číselné údaje č. 1 - 3 lze použít pro uložení druhé sady souřadnic. Toho lze využít při práci v katastru nemovitostí pro vedení souřadnic polohy bodu. Protože jsou druhé souřadnice uloženy na pozicích informací 1 - 3, nelze souběžně v jednom seznamu vést druhé souřadnice a informace 1 - 3.

V dialogovém okně Soubor->Nastavení->Prostředí lze zapnout volbu Zvýraznit body s odlišnými SOBR a SPOL. Po zapnutí této volby budou v seznamech souřadnic zobrazeny červeně všechny body, které mají odlišné souřadnice obrazu a souřadnice polohy.

Vodorovný úhel (měřený směr), převzatý obvykle při importu zápisníku. Úhel, stejně jako ostatní úhlové údaje systému Groma, je v souboru interně uložen v radiánech, a při všech výpisech je zobrazován podle nastavených úhlových jednotek (Soubor->Nastavení->Vstup/Výstup). V okamžiku zadávání úhlových údajů je tedy třeba mít nastaveny takové úhlové jednotky, v nichž je údaj zadáván. Po zadání lze kdykoli v konfiguraci systému Groma úhlové jednotky změnit, a na všech výpisech budou úhlové údaje zobrazovány v nově nastavené úhlové míře.

Vzdálenost mezi stanoviskem a měřeným bodem. Tato délka je v systému Groma při importu ze záznamníku automaticky redukována na vodorovnou. Redukci lze v konfiguraci vypnout, potom seznam měření obsahuje měřené šikmé délky, které ovšem nemohou přímo vstupovat do výpočtů, protože výpočty předpokládají redukované délky. V takovém případě je nutno před výpočtem délky jednotlivě nebo hromadně redukovat na vodorovné. Při pokusu o přetažení měřených údajů se šikmou délkou do výpočetního okna je zobrazeno varovné hlášení. Podmínkou automatické redukce je zadání zenitového úhlu nebo převýšení, bez něhož nelze přepočet na vodorovnou provést. Pro redukci délek na vodorovnou lze (kromě několika předdefinovaných) definovat vlastní vzorec.

Šikmé délky jsou v seznamu měření uvedeny kurzívou.

Obsahuje-li zápisník pouze vodorovné délky, je v okně seznamu měření uveden v záhlaví uveden název sloupce Vod. délka. Jsou-li v zápisníku uloženy šikmé délky nebo kombinace vodorovných a šikmých délek, je v záhlaví uveden název sloupce Délka.

Při importu ze záznamníku jsou délky navíc automaticky opraveny o měřítko (vliv nadmořské výšky a kartografického zkreslení).

Zenitový úhel (úhel měřený od svislice). Tento údaj je využíván při výškových výpočtech a při detekci měření v II. poloze.

Některé stroje při registraci automaticky přepočítávají měřený zenitový úhel na převýšení, které registrují. V rámci nástroje Měření->Zpracování zápisníku lze registrované zenitové úhly přepočítat na převýšení dodatečně.

Ve výškových výpočtech lze zadat buď zenitový úhel, nebo převýšení. Jsou-li zadány oba údaje, přednost má převýšení.

Tento údaj obsahuje u měřených bodů nastavenou výšku cíle. U stanovisek je v něm uložena výška horizontu stroje.

Staničení (vodorovná vzdálenost po měřické přímce od počátku přímky k patě kolmice na určovaný bod).

Vodorovná délka kolmice od její paty na měřické přímce k určovanému bodu.

Čtení na nivelační lati směrem vzad (záměra na předchozí bod nivelačního pořadu).

Čtení na nivelační lati směrem vpřed (záměra na následující bod nivelačního pořadu).

Čtení na nivelační lati bočně (na zaměřovaný podrobný výškový bod).

Vzdálenost od postavení nivelačního přístroje k lati. Slouží k výpočtu délky nivelačního pořadu a následně k výpočtu mezní odchylky. Údaj je nepovinný.