Vyrovnání na přímku

V této úloze lze určovat souřadnice pravoúhlého průmětu bodu na přímku (patu kolmice spuštěné ze zadaného bodu na přímku).

Vyrovnání na přímku

Do výpočetního okna zadáte souřadnice počátečního a koncového bodu přímky a souřadnice vyrovnávaného bodu. Program spustí z vyrovnávaného bodu normálu na danou přímku, vypočte souřadnice průsečíku této normály a dané přímky (paty kolmice), a vzdálenost promítaného bodu od tohoto průsečíku (vzdálenost bodu od přímky).

Numerický vliv zaokrouhlování

Při vyrovnání bodu na přímku může dojít k situaci, že vzdálenost výsledného vyrovnaného bodu od přímky, která by na první pohled měla být nulová, vyjde nenulová, obvykle jedna jednotka posledního desetinného místa (tedy při zaokrouhlování na cm bude 0.01m). Na první pohled se to zdá být chyba, protože bod vyrovnaný na přímku by na přímce měl ležet, tudíž by vzdálenost od přímky měla být nulová.

Není to ale tak. Při výpočtu na dvě desetinná místa se de facto pohybujeme po centimetrové mřížce. Každý bod, bez ohledu na jeho přesnou polohu, bude zaokrouhlením umístěn na tuto mřížku. Při umístění (zaokrouhlení) může v nejnepříznivějším případě nastat chyba max. 5mm v každé souřadnici (viz výše poznámky k zaokrouhlování). Tím vznikne chyba přibližně 7mm v poloze, což po zaokrouhlení dá 1cm. Vzdálenost takto umístěného bodu od přímky tedy tedy může vyjít (při posunu zaokrouhlením přibližně ve směru normály k přímce) po zaokrouhlení na cm až 0.01m, a výpočet je přitom správně. Nejedná se tedy o chybu, ale o nevyhnutelný vliv zaokrouhlení souřadnic.

Vypočtené body lze uložit do libovolného seznamu souřadnic přetažením nebo do aktivního seznamu souřadnic stisknutím tlačítka pro uložení vypočtených souřadnic.