Úloha slouží k výpočtu průsečíku dvou přímek zadaných koncovými body. Průsečík lze spočítat, i když se úsečky reálně neprotnou (průsečík leží na přímce mimo koncové body úsečky).
 |
Po zadání čtyř bodů program vypočte souřadnice jejich průsečíku, a vypíše informaci o jeho poloze (zda leží na některé ze zadaných úseček, nebo na obou).
Pro obě přímky lze zadat odsazení. Je-li zadáno, bude vypočten průsečík s odsazenou přímkou. Logika zadávání je taková, že je-li přímka v pohledu od počátečního ke koncovému bodu vlevo, zadává se odsazení záporné. Znaménko odsazení lze snadno změnit tlačítkem
Je-li v ve zvolené sadě tolerancí nastaven minimální úhel protnutí u protínání, program jej porovná se skutečným úhlem a v případě potřeby zobrazí varovné hlášení.
Vypočtené body lze uložit do libovolného seznamu souřadnic přetažením nebo do aktivního seznamu souřadnic stisknutím tlačítka pro uložení vypočtených souřadnic.
Protože obě přímky jsou obecně v prostoru mimoběžné a skutečný průsečík nemají, vypočtený průsečík je definován jako průsečík první přímky se svislou rovinou proloženou druhou přímkou. To znamená, že výška průsečíku se přebírá z první přímky. Pro výškový výpočet je tedy třeba zadat výšky koncových bodů první přímky. Výška průsečíku je potom vypočtena tak, že je vyinterpolována jako kdyby průsečík ležel na první přímce.