Úloha slouží k napojení změny do KM-D v novém bodu. Tato problematika je popsána v bodě 16.27 příloh ke katastrální vyhlášce.
Tato úloha se použije v případě, že se nová hranice nenapojuje přímo do stávajícího bodu dosavadního stavu, ale připojuje se na stávající hranici. Na stávající hranici tím vzniká nový lomový bod (dle bodu 16.27 b) 2 KatV).
Nově zaměřený bod se do stávající hranice vyrovná, a to jedním ze dvou způsobů, v závislosti na úhlu protnutí dosavadní a nové hranice:
-
Průsečík dosavadní a nové hranice (dle bodu 16.27 b) 2.1 KatV)
Tento způsob vyrovnání je použit v případě, že menší z úhlů protnutí dosavadní a nové hranice je větší než 50gon.
-
Kolmý průmět koncového bodu nové hranice na dosavadní hranici (dle bodu 16.27 b) 2.2 KatV)
Tento způsob vyrovnání je použit v případě, že menší z úhlů protnutí dosavadní a nové hranice je menší než 50gon. V takovém případě obě hranice vůči sobě svírají malý úhel a výpočet průsečíku by mohl způsobit nepřiměřený posun nového bodu ve směru dosavadní hranice.
Při zadání všech bodů do výpočetního okna program zobrazí úhel protnutí a automaticky navrhne správný způsob vyrovnání.
Postup výpočtu je následující:
-
Na liště nastavení si nastavte kód kvality, pro který si přejete počítat mezní odchylky.
-
Do dialogového okna postupně zadejte oba koncové body dosavadní hranice a oba koncové body nové hranice.
-
Program vypočte a zobrazí úhel protnutí obou hranic, podle jeho velikosti automaticky zvolí správný způsob vyrovnání nového bodu na dosavadní hranici, a zobrazí délku nové hranice vypočtenou z vyrovnaných souřadnic. Pokud je zvolen způsob výpočtu kolmým průmětem, program zobrazí i vzdálenost nového bodu od dosavadní hranice, tj. délku, o kterou bude bod promítnutím na hranici posunut.
-
Ve vstupním okně pro zadání délky měřené v terénu nabídne délku vypočtenou ze vstupních souřadnic nových bodů. Tuto délku upravte na délku skutečně měřenou v terénu, aby program mohl vypočíst odchylku a porovnat ji s mezní odchylkou.
-
Je-li vše zadáno správně, přidejte bod do seznamu vyrovnaných bodů tlačítkem (Přidat).
-
Po zadání všech vyrovnávaných bodů můžete zobrazit a uložit protokol. Protože výpočet probíhá dvěma výše uvedenými způsoby v závislosti na úhlu protnutí, jsou před výpočtem body seřazeny podle způsobu výpočtu tak, aby se v protokolu zbytečně neopakovaly hlavičky. Nejprve jsou zpracovány body, které se počítají průsečíkem, a poté body, které se počítají kolmým průmětem.
Ukázková varianta pro výpočet průsečíkem:
V ukázce je napojována změna v nově vznikajícím bodě č. 114, který je vkládán do dosavadní hranice 705-6 - 705-7.
Souřadnice bodů pro napojení průsečíkem:
Zadání výpočtu pro napojení průsečíkem:
Výsledný protokol pro napojení průsečíkem:
Ukázková varianta pro výpočet kolmým průmětem:
V ukázce je napojována změna v nově vznikajícím bodě č. 167, který je vkládán do dosavadní hranice 705-3 - 705-4.
Souřadnice bodů pro napojení kolmým průmětem:
Zadání výpočtu pro napojení kolmým průmětem:
Výsledný protokol pro napojení kolmým průmětem:
